DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

Svátek Uvedení Páně do chrámu

První způsob: průvod

Ve stanovenou hodinu se věřící shromáždí v některém menším kostele nebo na jiném vhodném místě mimo kostel, k němuž má průvod směřovat. Věřící drží v rukou nerozsvícené svíčky.
Kněz přichází s přisluhujícícmi, oblečený jako ke mši v posvátná roucha bílé barvy; místo mešního roucha může však mít pluviál, který po skončení průvodu odloží.
Rozsvěcují se svíčky a přitom se zpívá antifona:

Hle, přichází Pán, vládce mocný, a bude světlem těch, kdo za ním půjdou, aleluja.
nebo jiný vhodný zpěv.

Kněz pozdraví lid obvyklým způsobem. Potom vybídne věřící k aktivní a uvědomělé spoluúčasti na slavení obřadů tohoto svátku těmito anebo podobnými slovy:

Před čtyřiceti dny jsme slavili slavnost Narození Páně. Dnes si připomínáme den, kdy Josef a Maria přinesli dítě do chrámu, aby ho podle zákona Mojžíšova obětovali Hospodinu, a kdy spravedlivý Simeon a prorokyně Anna v něm poznali Mesiáše. Vedeni Duchem Svatým Simeon a Anna s radostí vítají v dítěti toho, který přichází spasit svůj lid. Shromážděni v jednotě Ducha Svatého vyjděme i my vstříc Pánu.

Po této výzvě světí kněz svíčky. Má sepjaté ruce a říká:
Modleme se.
Bože, zdroji a původce světla,
tys dopřál spravedlivému Simeonovi
dočkat se Spasitele všech lidí,
spatřit světlo, které osvěcuje všechny národy.
Prosíme tě, shlédni na svůj lid shromážděný k tvé oslavě,
požehnej + tyto svíce
a dej, ať chodíme ve světle tvých přikázání,
abychom došli do světla nehasnoucího.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.

Nebo:
Modleme se.
Bože věčný, živý a pravý,
z tebe vyšlo světlo, které osvěcuje každého člověka.
Osvěť naše srdce tímto světlem,
jehož znamením jsou hořící svíce v našich rukou,
a dej, ať vejdeme do světla tvé slávy.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.

A pokropí svíčky svěcenou vodou; nic přitom neříká.
Potom si kněz také vezme svíčku, která je pro něj připravena, a zahájí průvod slovy:

Vyjděme v pokoji.

Při průvodu se zpívá následující antifona s kantikem nebo jiný vhodný zpěv:

Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka
podle svého slova v pokoji.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Neboť moje oči uviděly tvou spásu,
kterou jsi připravil pro všechny národy.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Světlo k osvícení pohanům
a k slávě tvého izraelského lidu.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.

Když vstupuje průvod do kostela, zpívá se mešní vstupní zpěv. Kněz přichází k oltáři, obvyklým způsobem ho pozdraví a může ho též okouřit. Potom se odebere k sedadlu, měl-li při průvodu pluviál, odloží ho a přijme mešní roucho. Zpívá se chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a následuje vstupní modlitba. Mše pak pokračuje obvyklým způsobem.

Druhý způsob: slavnostní vstup

Věřící se shromáždí v kostele a v rukou drží svíčky. Kněz, oblečený v posvátná roucha bílé barvy, přijde s přisluhujícími a s několika zástupci věřících na vhodné místo buď před vchodem kostela, anebo přímo v kostele, aby se aspoň značná část věřících mohla obřadů zúčastnit.
Když kněz přijde na místo, kde se má konat svěcení svíček, rozsvěcují se svíčky a přitom se zpívá následující antifona:

Hle, přichází Pán, vládce mocný, a bude světlem těch, kdo za ním půjdou. Aleluja.
nebo jiný vhodný zpěv.

Kněz pozdraví lid obvyklým způsobem. Potom vybídne věřící k aktivní a uvědomělé spoluúčasti na slavení obřadů tohoto svátku těmito anebo podobnými slovy:

Před čtyřiceti dny jsme slavili slavnost Narození Páně. Dnes si připomínáme den, kdy Josef a Maria přinesli dítě do chrámu, aby ho podle zákona Mojžíšova obětovali Hospodinu, a kdy spravedlivý Simeon a prorokyně Anna v něm poznali Mesiáše. Vedeni Duchem Svatým Simeon a Anna s radostí vítají v dítěti toho, který přichází spasit svůj lid. Shromážděni v jednotě Ducha Svatého vyjděme i my vstříc Pánu.

Po této výzvě světí kněz svíčky. Má sepjaté ruce a říká:
Modleme se.
Bože, zdroji a původce světla,
tys dopřál spravedlivému Simeonovi
dočkat se Spasitele všech lidí,
spatřit světlo, které osvěcuje všechny národy.
Prosíme tě, shlédni na svůj lid shromážděný k tvé oslavě,
požehnej + tyto svíce
a dej, ať chodíme ve světle tvých přikázání,
abychom došli do světla nehasnoucího.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.

Nebo:
Modleme se.
Bože věčný, živý a pravý,
z tebe vyšlo světlo, které osvěcuje každého člověka.
Osvěť naše srdce tímto světlem,
jehož znamením jsou hořící svíce v našich rukou,
a dej, ať vejdeme do světla tvé slávy.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.

A pokropí svíčky svěcenou vodou; nic přitom neříká.
Potom si kněz také vezme svíčku, která je pro něj připravena, a zahájí průvod slovy:

Vyjděme v pokoji.

Při průvodu se zpívá následující antifona s kantikem nebo jiný vhodný zpěv:

Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka
podle svého slova v pokoji.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
neboť moje oči uviděly tvou spásu,
kterou jsi připravil pro všechny národy.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Světlo k osvícení pohanům
a k slávě tvého izraelského lidu.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.

Když vstupuje průvod do kostela, zpívá se mešní vstupní zpěv. Kněz přichází k oltáři, obvyklým způsobem ho pozdraví a může ho též okouřit. Potom se odebere k sedadlu, měl-li při průvodu pluviál, odloží ho a přijme mešní roucho. Zpívá se chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a následuje vstupní modlitba. Mše pak pokračuje obvyklým způsobem.

Mše

Žl 48(47),10-11Vstupní antifona

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země;
tvá pravice oplývá spravedlností.

Vstupní modlitba

Všemohoucí, věčný Bože,
když se tvůj jednorozený Syn stal člověkem,
byl ti představen v chrámě;
my si to dnes připomínáme a pokorně prosíme:
očisti naše nitro,
abychom mohli předstoupit před tebe.
Skrze tvého Syna ...

Žid 12,1-4První čtení

Vytrvale běžme běh o závod, který je nám určen.

Čtení z listu Židům.

(Bratři!) Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se (člověk) snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali. Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.

Žl 22,26b-27.28+30ab.30c-32Mezizpěv

Kdo tě hledají, Hospodine, budou tě chválit.

Své sliby splním před těmi, kdo ctí Hospodina.
Chudí se najedí do sytosti,
kdo hledají Hospodina, budou ho chválit:
„Navěky ať žije vaše srdce!“

Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí
všechny končiny země,
před ním se skloní
všechna lidská pokolení.
Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi,
před ním se skloní
všichni, kdo sestupují v prach.

I má duše bude pro něho žít,
mé potomstvo bude mu sloužit.
Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení,
lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost:
„To udělal Hospodin!“

Mt 8,17Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Pán vzal na sebe naše slabosti a nesl naše nemoci.

Mk 5,21-43Evangelium

Děvče, říkám ti, vstaň!

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos. Jak ho uviděl, padl mu k nohám a snažně ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila.“ Ježíš s ním odešel. Velký zástup šel za ním a tlačili se na něj. Byla tam jedna žena, která dvanáct let trpěla krvácením, mnoho zkusila u mnoha lékařů a celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. Když slyšela o Ježíšovi, šla v zástupu lidí a zezadu se dotkla jeho šatů. Řekla si totiž: „Jestli se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena.“ A hned jí přestalo krvácení a pocítila na těle, že je ze svého neduhu vyléčena. Ježíš ihned v sobě poznal, že z něho vyšla (zázračná) moc. Obrátil se proto v zástupu a zeptal se: „Kdo se dotkl mých šatů?“ Jeho učedníci mu odpověděli: „Vidíš přece, jak se lidé na tebe tlačí, a ptáš se: Kdo se mě to dotkl!“ Ale Ježíš se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. Tu přišla ta žena, celá ustrašená a rozechvěná – věděla dobře, co se s ní stalo – padla před ním na zem a pověděla mu celou pravdu. On jí na to řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, (zbavena) svého neduhu!“ Zatímco ještě mluvil, přišli lidé (z domu) představeného synagogy se zprávou: „Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?“ Ježíš zaslechl, co se tu mluvilo, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ Nedovolil nikomu, aby šel s ním, jenom Petrovi, Jakubovi a jeho bratru Janovi. Přišli k domu představeného synagogy a viděli tam rozruch, (lidi), jak pláčou a velmi naříkají. Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a pláčete? Dítě neumřelo, jenom spí.“ Posmívali se mu. On však všechny vykázal ven, vzal s sebou otce dítěte i matku a své společníky a šel (do světnice), kde dítě leželo. Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum!“, to znamená: „Děvče, říkám ti, vstaň!“ Děvče hned vstalo a chodilo – bylo jí dvanáct let. (Lidé) byli úžasem jako bez sebe. (Ježíš) jim přísně přikázal, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl jim, aby jí dali jíst.

Připadne-li tento svátek na neděli, říká se Věřím v jednoho Boha.

Modlitba nad dary

Prosíme tě, Bože,
přijmi oběť, kterou ti s radostí přináší tvá církev;
vždyť je to oběť tvého jednorozeného Syna,
neposkvrněného Beránka obětovaného za spásu všech lidí.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Preface

Kristus je slávou Izraele a světlem nás všech

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť Duch Svatý vydal svědectví,
že ten, který ti byl v chrámě představen,
je tvůj Syn, tobě rovný ve věčné slávě,
že je slávou Izraele a světlem nás všech.

A proto jdeme svému Spasiteli radostně vstříc,
s anděly a svatými tě chválíme
a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

3. eucharistická modlitba

Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Vpravdě jsi svatý, Bože, a právem tě chválí všechno, co jsi stvořil: Neboť skrze svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, mocí Ducha Svatého všemu dáváš život a všechno posvěcuješ; a ustavičně si shromažďuješ lid, aby od východu až na západ byla tvému jménu přinášena oběť čistá.
Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Proto tě, Otče, pokorně prosíme, posvěť svým Duchem tyto dary, které před tebe klademe
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
ať se stanou tělem a † krví tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista,
sepne ruce
neboť on sám nám přikázal slavit toto tajemství:

V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
V noci, kdy se za nás vydal,
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal při večeři chléb, vzdal ti díky a požehnal, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.

Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Po večeři vzal také kalich, vzdal ti díky a požehnal, dal svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.

Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto na památku spasitelné smrti tvého Syna i jeho vzkříšení a nanebevstoupení a v očekávání jeho slavného příchodu; přinášíme ti, Bože, toto díkůvzdání, tuto oběť živou a svatou. Shlédni na oběť své církve: vždyť je to oběť tvého Syna, a jeho obětí jsme byli s tebou usmířeni. A nás všechny, kdo přijímáme jeho tělo a krev, naplň jeho Svatým Duchem, ať jsme jedno tělo a jedna duše v Kristu, našem Pánu.

Skrze něho ať se před tebou stáváme obětí úplnou a ustavičnou, abychom dostali dědictví s tvými vyvolenými: s nejsvětější Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly a slavnými mučedníky (se svatým N může se vložit jméno světce toho dne nebo patrona) a se všeml svatými – našimi zastánci a stálými pomocníky.

Pro tuto oběť našeho smíření dej, Bože, celému světu mír a spásu. Pamatuj na svou církev putující po této zemi,  upevni ji ve víře a lásce. Pamatuj na svého služebníka, našeho papeže N,  našeho biskupa N, zde se mohou jmenovat také pomocní nebo světící biskupové, biskupský sbor kněžstvo a všechen vykoupený lid. Slyš naše prosby dobrotivý Otče a stůj při nás, vždyť stojíme před tebou podle tvé vůle. Smiluj se nad svými rozptýlenými syny, abychom všichni byli jedno v tobě.

Přivítej ve svém království naše zemřelé bratry a sestry i všechny, kdo z tohoto světa odešli ve tvém přátelství. Splň naši naději, že s nimi budeme v tobě věčně žít a vidět tvou slávu;
sepne ruce
skrze našeho Pána, Ježíše Krista, neboť skrze něho dáváš světu všechno dobré.

Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.

OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ

Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:

Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:

Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.

Lk 2,30-31Antifona k příjímání

Moje oči uviděly tvou spásu,
kterou jsi připravil pro všechny národy.

Modlitba po přijímání

Bože, ty jsi splnil očekávání Simeonovo,
že nezemře, dokud se nesetká s Kristem;
dej i nám, kteří jsme Krista přijali ve svátosti,
ať se s ním setkáme v jeho slávě.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.