DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

Úterý 5. týdne v mezidobí

Žl 95,6-7Vstupní antifona

Pojďme, klaňme se Bohu, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh.

Vstupní modlitba

Všemohoucí Bože,
opatruj nás – svůj lid – s otcovskou láskou;
a protože nemáme oporu jinde,
než v naději na tvou milost,
chraň nás stále svou mocí.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

Gn 1,20–2,4aPrvní čtení

Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Bůh řekl: „Ať se hemží voda živočichy a ptáci ať poletují nad zemí na nebeské obloze!“ Bůh stvořil velká vodní zvířata a všechny živočichy nejrůznějších druhů, schopné pohybu, jimiž se hemží voda, a všechny okřídlené tvory nejrůznějších druhů. Bůh viděl, že je to dobré. Bůh jim požehnal slovy: „Ploďte a množte se a naplňte vodu v mořích a ptactvo ať se množí na zemi!“ Nastal večer, nastalo jitro – den pátý. Potom Bůh řekl: „Ať vydá země živočichy různého druhu: krotká zvířata, drobnou zvířenu a divokou zvěř nejrůznějšího druhu.“ A stalo se tak. Bůh udělal různé druhy divoké zvěře, krotkých zvířat a všechny druhy drobné zemské zvířeny. Bůh viděl, že je to dobré. Potom Bůh řekl: „Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby. Ať vládne nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad krotkými zvířaty, divokou zvěří a nad veškerou drobnou zvířenou, která se pohybuje po zemi.“ Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, jak obraz Boží ho stvořil; stvořil je jako muže a ženu. Bůh jim požehnal slovy: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte nad rybami moře, nad ptactvem nebe i nade všemi živočichy, kteří se pohybují po zemi.“ A připojil: „Hle, k jídlu vám dávám všechny semenotvorné rostliny, co jich je na zemi, a všechny stromy, které plodí ovoce s jádry uvnitř. Též veškeré divoké zvěři, všemu nebeskému ptactvu, všemu, co se pohybuje po zemi a má v sobě dech života, dávám za pokrm všechny zelené rostliny.“ A stalo se tak. Bůh viděl všechno, co udělal, a hle – bylo to velmi dobré. Nastal večer, nastalo jitro – den šestý. Tak byla dokončena nebesa, země a všechno, co je oživuje. Sedmého dne Bůh skončil své dílo, které udělal, a přestal sedmého dne s veškerou prací, kterou vykonal. Bůh požehnal sedmému dni a posvětil ho, neboť v něm přestal s veškerým svým dílem, které stvořil a udělal. To je původ nebe a země, jejich stvoření.

Žl 8,4-5.6-7.8-9Mezizpěv

Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů,
na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:
Co je člověk, že na něho myslíš,
co je smrtelník, že se o něho staráš?

Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé,
ověnčils ho ctí a slávou,
dals mu vládnout nad dílem svých rukou,
položils mu k nohám všechno:

Ovce i veškerý dobytek,
k tomu i polní zvířata,
ptáky na nebi a ryby v moři,
vše, co se hemží na stezkách moří.

Žl 119,36a.29bZpěv před evangeliem

Aleluja.

Nakloň, Bože, mé srdce k svým přikázáním, uštědři mi svůj zákon!

Mk 7,1-13Evangelium

Opustili jste přikázání Boží a držíte se podání lidského.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Kolem Ježíše se shromáždili farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma. Všimli si, že někteří z jeho učedníků jedí rukama obřadně nečistýma, to je neumytýma. Farizeové totiž a všichni židé se drží podání předků a nejedí, dokud si pečlivě neumyjí ruce; (po návratu) z trhu nejedí, dokud se celí neopláchnou; a je mnoho jiného, co přejali a čeho se drží: omývání pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek. Proto se ho farizeové a učitelé Zákona ptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle podání předků, ale jedí obřadně nečistýma rukama?“ Odpověděl jim: „Pokrytci! Dobře to o vás předpověděl Izaiáš, jak je psáno: ‚Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. Nadarmo mě však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními.‘ Opustili jste přikázání Boží a držíte se podání lidského.“ A řekl jim: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svoje podání! Vždyť Mojžíš nařídil: ‚Cti svého otce a svou matku‘ a ‚Kdo potupí otce nebo matku, ať propadne trestu smrti‘! Vy však říkáte: ‚Kdo by prohlásil otci nebo matce: To, čím bych ti měl pomáhat, je „korban“, to jest dar (pro chrám)‘ – už mu dovolujete, že pro otce nebo matku nemusí nic udělat. Tak rušíte Boží slovo svým podáním a odevzdáváte to dál. A takových podobných věcí děláte mnoho.“

Modlitba nad dary

Bože, ty nám dáváš chléb a víno,
aby nás sytily v tomto pozemském životě;
dej, prosíme, ať se nám stanou také svátostným pokrmem pro věčnost.
Skrze Krista, našeho Pána.

5. preface obecná

Vyznání víry v Krista Vykupitele

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on za nás zemřel,
a my si jeho smrt ve společenství lásky připomínáme,
on vstal z mrtvých,
a my jeho vzkříšení s vírou vyznáváme,
on jednou slavně přijde,
a my na jeho příchod s důvěrou čekáme.

Skrze něho tě chválíme
a s anděly a se všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

3. eucharistická modlitba

Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Vpravdě jsi svatý, Bože, a právem tě chválí všechno, co jsi stvořil: Neboť skrze svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, mocí Ducha Svatého všemu dáváš život a všechno posvěcuješ; a ustavičně si shromažďuješ lid, aby od východu až na západ byla tvému jménu přinášena oběť čistá.
Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Proto tě, Otče, pokorně prosíme, posvěť svým Duchem tyto dary, které před tebe klademe
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
ať se stanou tělem a † krví tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista,
sepne ruce
neboť on sám nám přikázal slavit toto tajemství:

V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
V noci, kdy se za nás vydal,
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal při večeři chléb, vzdal ti díky a požehnal, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.

Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Po večeři vzal také kalich, vzdal ti díky a požehnal, dal svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.

Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto na památku spasitelné smrti tvého Syna i jeho vzkříšení a nanebevstoupení a v očekávání jeho slavného příchodu; přinášíme ti, Bože, toto díkůvzdání, tuto oběť živou a svatou. Shlédni na oběť své církve: vždyť je to oběť tvého Syna, a jeho obětí jsme byli s tebou usmířeni. A nás všechny, kdo přijímáme jeho tělo a krev, naplň jeho Svatým Duchem, ať jsme jedno tělo a jedna duše v Kristu, našem Pánu.

Skrze něho ať se před tebou stáváme obětí úplnou a ustavičnou, abychom dostali dědictví s tvými vyvolenými: s nejsvětější Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly a slavnými mučedníky (se svatým N může se vložit jméno světce toho dne nebo patrona) a se všeml svatými – našimi zastánci a stálými pomocníky.

Pro tuto oběť našeho smíření dej, Bože, celému světu mír a spásu. Pamatuj na svou církev putující po této zemi,  upevni ji ve víře a lásce. Pamatuj na svého služebníka, našeho papeže N,  našeho biskupa N, zde se mohou jmenovat také pomocní nebo světící biskupové, biskupský sbor kněžstvo a všechen vykoupený lid. Slyš naše prosby dobrotivý Otče a stůj při nás, vždyť stojíme před tebou podle tvé vůle. Smiluj se nad svými rozptýlenými syny, abychom všichni byli jedno v tobě.

Přivítej ve svém království naše zemřelé bratry a sestry i všechny, kdo z tohoto světa odešli ve tvém přátelství. Splň naši naději, že s nimi budeme v tobě věčně žít a vidět tvou slávu;
sepne ruce
skrze našeho Pána, Ježíše Krista, neboť skrze něho dáváš světu všechno dobré.

Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.

OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ

Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:

Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:

Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.

Žl 107,8-9Antifona k příjímání

Chvalme Boha za jeho milosrdenství, za jeho divy k dobru lidí, neboť žíznivou duši ukojil, hladovou duši naplnil dobrými věcmi.

Mt 5,5-6nebo

Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

Modlitba po přijímání

Bože, tys nám dal jíst z jednoho chleba a pít z jednoho kalicha,
a spojil jsi nás v Kristu vjedno;
dej, ať se to projevuje v našem životě,
abychom s radostí spolupracovali na spáse světa.
Skrze Krista, našeho Pána.