DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

Čtvrtek 3. velikonočního týdne

Ex 15,1-2Vstupní antifona

Chci zpívat Hospodinu, neboť je velmi vznešený. Hospodin je má síla, jej opěvuji, stal se mou spásou. Aleluja.

Vstupní modlitba

Všemohoucí, věčný Bože,
v těchto dnech si hlouběji uvědomujeme tvou dobrotu;
dej, ať ji také bohatě zakoušíme,
abychom zbaveni mlhavých nejistot
pevněji přilnuli k učení tvé pravdy.
Skrze tvého Syna ...

Sk 8,26-40První čtení

Tady je voda: co brání, abych nebyl pokřtěn?

Čtení ze Skutků apoštolů.

Anděl Páně promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi na jih na cestu, která směřuje z Jeruzaléma dolů do Gazy a vede pustinou.“ On vstal a šel. Právě tehdy přišel do Jeruzaléma jeden Etiopan, komoří a hodnostář u etiopské královny-kandaky, vrchní správce jejího celého pokladu, aby se zúčastnil bohoslužebných slavností. Když se vracel na svém voze, četl proroka Izaiáše. Tu řekl Duch Filipovi: „Běž a připoj se k tomu vozu!“ Filip tedy přiběhl a slyšel, že čte proroka Izaiáše. Řekl mu: „A rozumíš tomu, co čteš?“ On odpověděl: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží.“ A požádal Filipa, aby nastoupil a sedl si s ním. To místo z Písma, které právě četl, znělo: ‚Jako ovce, když ji vedou na porážku, jak beránek je bez hlesu před tím, kdo ho stříhá, tak ani on neotevřel ústa. Pro jeho ponížení byl zrušen nad ním soud. Kdo pochopí jeho vrstevníky? Neboť bude vzat ze země jeho život.‘ Komoří se Filipa zeptal: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?“ Filip se tedy ujal slova a zvěstoval mu radostnou zvěst o Ježíšovi, a vycházel přitom od onoho místa z Písma. Jak tak jeli cestou, přišli k jakési vodě. „Podívej se - tady je voda!“ zvolal komoří. „Co brání, abych nebyl pokřtěn?“ A poručil, aby se vůz zastavil. Pak oba, Filip i komoří, sestoupili do vody a (Filip) ho pokřtil. A když vystoupili z vody, Duch Páně uchvátil Filipa, takže ho už komoří nespatřil. Jel tedy dále svou cestou a radoval se. Filip se pak objevil v Azotu. Procházel krajem a všude v městech hlásal radostnou zvěst, až došel do Césareje.

Žl 66,8-9.16-17.20Mezizpěv

Jásejte Bohu, všechny země!

Nebo: Aleluja.

Velebte, národy, našeho Boha
a rozhlašujte jeho chválu!
On dal život naší duši,
nedopustil, aby klopýtaly naše nohy.

Pojďte, slyšte, všichni bohabojní,
chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši.
Svými ústy jsem k němu volal,
velebil jsem ho svým jazykem.

Bůh buď veleben,
že neodmítl mou prosbu,
že mi neodňal svou lásku.

Jan 6,51Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe, praví Pán; kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky

Jan 6,44-51Evangelium

Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl zástupům: „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Stojí psáno v Prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a u něho se učil, přichází ke mně. Ne že by snad někdo Otce viděl; jenom ten, kdo je od Boha, viděl Otce. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří, má život věčný. Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, neumřel. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“

Modlitba nad dary

Při slavení Kristovy oběti
činíš s námi, Bože, podivuhodnou výměnu:
my přicházíme se svými dary
a ty nám dáváš účast na svém životě;
veď nás, abychom tě stále lépe poznávali
a celým svým životem směřovali k tobě.
Skrze Krista, našeho Pána.

2. preface velikonoční

Nový život v Kristu

Pro dobu velikonoční.

V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky;
abychom tě chválili a oslavovali
zvláště nyní, v době velikonoční.
Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus.

Jeho smrtí je naše smrt přemožena,
v jeho vzkříšení je všechen život vzkříšen.
V něm nám vyšlo Slunce, které osvěcuje všechno,
v něm se otevřela brána, která vede k tobě.

Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý ...

3. eucharistická modlitba

Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Vpravdě jsi svatý, Bože, a právem tě chválí všechno, co jsi stvořil: Neboť skrze svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, mocí Ducha Svatého všemu dáváš život a všechno posvěcuješ; a ustavičně si shromažďuješ lid, aby od východu až na západ byla tvému jménu přinášena oběť čistá.
Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Proto tě, Otče, pokorně prosíme, posvěť svým Duchem tyto dary, které před tebe klademe
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
ať se stanou tělem a † krví tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista,
sepne ruce
neboť on sám nám přikázal slavit toto tajemství:

V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
V noci, kdy se za nás vydal,
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal při večeři chléb, vzdal ti díky a požehnal, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.

Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Po večeři vzal také kalich, vzdal ti díky a požehnal, dal svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.

Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto na památku spasitelné smrti tvého Syna i jeho vzkříšení a nanebevstoupení a v očekávání jeho slavného příchodu; přinášíme ti, Bože, toto díkůvzdání, tuto oběť živou a svatou. Shlédni na oběť své církve: vždyť je to oběť tvého Syna, a jeho obětí jsme byli s tebou usmířeni. A nás všechny, kdo přijímáme jeho tělo a krev, naplň jeho Svatým Duchem, ať jsme jedno tělo a jedna duše v Kristu, našem Pánu.

Skrze něho ať se před tebou stáváme obětí úplnou a ustavičnou, abychom dostali dědictví s tvými vyvolenými: s nejsvětější Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly a slavnými mučedníky (se svatým N může se vložit jméno světce toho dne nebo patrona) a se všeml svatými – našimi zastánci a stálými pomocníky.

Pro tuto oběť našeho smíření dej, Bože, celému světu mír a spásu. Pamatuj na svou církev putující po této zemi,  upevni ji ve víře a lásce. Pamatuj na svého služebníka, našeho papeže N,  našeho biskupa N, zde se mohou jmenovat také pomocní nebo světící biskupové, biskupský sbor kněžstvo a všechen vykoupený lid. Slyš naše prosby dobrotivý Otče a stůj při nás, vždyť stojíme před tebou podle tvé vůle. Smiluj se nad svými rozptýlenými syny, abychom všichni byli jedno v tobě.

Přivítej ve svém království naše zemřelé bratry a sestry i všechny, kdo z tohoto světa odešli ve tvém přátelství. Splň naši naději, že s nimi budeme v tobě věčně žít a vidět tvou slávu;
sepne ruce
skrze našeho Pána, Ježíše Krista, neboť skrze něho dáváš světu všechno dobré.

Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.

OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ

Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:

Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:

Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.

2 Kor 5,15Antifona k příjímání

Kristus umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. Aleluja.

Modlitba po přijímání

Svými svátostmi nás, Bože,
uvádíš do nového života;
pomáhej svému lidu,
ať se nevrací k tomu, co je staré a špatné,
ale vytrvá na cestě k tobě.
Skrze Krista, našeho Pána.