DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

Památka sv. Aloise Gonzagy, řeholníka

Srov. Žl 24 (23), 4.3Vstupní antifona

Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce,
smí vstoupit na Hospodinovu horu
a stát na jeho svatém místě.

Vstupní modlitba

Bože, tys připravil každému z nás cestu,
kterou nás vedeš k sobě,
tys spojil v životě svatého Aloise
podivuhodnou nevinnost s kajícností;
na jeho přímluvu pomáhej i nám,
a když se mu nepodobáme nevinností,
veď nás k čistotě srdce
cestou opravdové kajícnosti a pokání.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

Gn 12,1-9První čtení

Abrahám se vydal na cestu, jak mu řekl Hospodin.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Hospodin řekl Abrámovi: „Vyjdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu. Udělám z tebe veliký národ a požehnám ti, oslavím tvé jméno a budeš pramenem požehnání. Požehnám těm, kdo ti budou žehnat, a prokleji ty, kdo tě budou proklínat. V tobě budou požehnána všechna pokolení země.“ Abrám se vydal na cestu, jak mu řekl Hospodin, a s ním šel i Lot. Když Abrám vyšel z Charánu, bylo mu sedmdesát pět let. Vzal s sebou svou ženu Sáraj, svého synovce Lota, všechen majetek, který měli, a všechnu čeleď, kterou získali v Charánu, a dali se na cestu do země Kanaán. Když přišli do země Kanaán, Abrám ji prošel až k posvátnému místu Sichemu, k doubravě More. Tehdy byli v zemi Kananejci. Hospodin se zjevil Abrámovi a řekl: „Tvému potomstvu dám tuto zemi!“ (Abrám) tam vystavěl oltář Hospodinu, který se mu zjevil. Odtamtud pak vytáhl do hor na východ od Betelu a postavil tam svůj stan mezi Betelem na západě a Hajem na východě. Vystavěl tam oltář Hospodinu a vzýval jeho jméno. Táhl pak dál po zastávkách na jih.

Žl 33,12-13.18-19.20+22Mezizpěv

Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.

Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin,
blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Z nebe shlíží Hospodin,
vidí všechny smrtelníky.

Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
nad těmi, kdo doufají v jeho milost,
aby jejich duše vyrval ze smrti,
aby jim život zachoval za hladu.

Naše duše vyhlíží Hospodina,
on sám je naše pomoc a štít.
Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství,
jak doufáme v tebe.

Žid 4,12a.dZpěv před evangeliem

Aleluja.

Boží slovo je plné života a síly, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími myšlenkami a hnutími.

Mt 7,1-5Evangelium

Napřed vyndej ze svého oka trám.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takovou se naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Nebo jak chceš říkat svému bratrovi: 'Dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám máš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.“

Podnět k rozjímání
Když jsme tedy nuceni někoho pokárat, zeptejme se nejprve sami sebe: "Copak jsem se nikdy nedopustil této chyby?" A pak se zamysleme nad tím, že jako křehcí lidé jsme se jí mohli dopustit i my. Pokud jsme se jí dopustili a přestali jsme se jí dopouštět, vzpomeňme si na naši společnou slabost, aby naše výtka nebyla inspirována nenávistí, ale milosrdenstvím. Pokud však v sobě objevíme stejný hřích, zdržme se výčitek, zmírněme své nářky a povzbuzujme se navzájem k odvážnému úsilí, abychom se z něj vymanili. Jen výjimečně a v případě naléhavé potřeby bychom měli používat přísná pokárání, a to nikdy ne z osobních důvodů, ale v zájmu Boží slávy. (Sv. Augustin)

Modlitba nad dary

Bože, udržuj a rozmnožuj v nás své dary,
ať podle příkladu svatého Aloise
přistupujeme k slavení eucharistie vždy s čistým srdcem
a účastníme se tvé hostiny
ve svatebním rouchu milosti.
Skrze Krista, našeho Pána.

Preface o pannách a řeholnících

Život zasvěcený Bohu je znamením plnosti, k níž církev roste

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky,

abychom vyznávali, že jsi veliký ve svých svatých,
a abychom ti děkovali za ty,
kdo se zcela oddali Kristu
a všeho se vzdali pro jeho království.

Neboť jejich život pro druhé vydává světu
svědectví o tvé lásce
a zjevuje církvi, že ji posvěcuje tvůj Duch.

Ty nám je dáváš na znamení plnosti,
k níž církev roste,
očekávajíc zjevení budoucí slávy našeho Pána, Ježíše Krista.

Skrze něho tě chválíme
a s anděly a všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě
a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana na výsostech.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Hosana na výsostech.

Žl 78 (77), 24-25Antifona k příjímání

Dal jsi jim nebeský pokrm,
člověk jedl chléb silných.

Modlitba po přijímání

Bože, ty nám dáváš chléb,
který jsi připravil těm,
kdo jsou čistého srdce;
uč nás,
ať podle příkladu svatého Aloise žijeme vždycky tak,
abychom směli z tohoto chleba jíst,
a ať ti za to nikdy nepřestáváme děkovat.
Skrze Krista, našeho Pána.