DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

13.neděle v mezidobí

Žl 47,2Vstupní antifona

Všechny národy, tleskejte rukama, jásejte Bohu radostným hlasem.

Úkon kajícnosti je možné nahradit Obřadem svěcení vody a pokropení lidu.

Obřad svěcení vody a pokropení lidu

Obřad svěcení vody a pokropení lidu se může konat ve všech kostelích a kaplích na začátku každé nedělní mše, i když se slaví už v sobotu večer. Tento obřad nahrazuje úkon kajícnosti.

Po zahajovacím pozdravu stojí kněz u sedadla, má před sebou nádobu s vodou, a obrácen k lidu vyzve přítomné k modlitbě těmito nebo podobnými slovy:

(Oslovení), připomeňme si svůj křest. Prosme Boha, aby požehnal této vodě, kterou budeme na památku křtu pokropeni, a aby v nás zachoval svého Svatého Ducha.

Po krátké chvíli ticha pokračuje se sepjatýma rukama:

Bože, tys nás stvořil k svému obrazu,
a neopustils nás, ani když jsme zhřešili,
ale dals nám život
z vody a z Ducha Svatého.
Vyslyš naše prosby
a požehnej + tuto vodu,
aby byla znamením tvé milosti.
Voda dává zemi plodnost,
čistí a osvěžuje;
přes ni jsi vedl svůj lid vysvobozený z otroctví,
a ona uhasila na poušti jeho žízeň;
o ní prorok předpověděl,
že bude znamením nové smlouvy,
a Kristus ji posvětil, když sestoupil do Jordánu.
Kéž nám tato voda připomene náš křest,
pramen naší radosti.
Chraň v nás tuto radost
a dej, ať se spojí s radostí všech nově pokřtěných.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

Uzná-li kněz za vhodné přidávat do vody sůl, požehná ji touto modlitbou:

Prosíme tě, všemohoucí Bože,
požehnej + sůl,
kterou sypeme do vody jako tvůj prorok Elizeus,
aby voda byla zdravá.
A dej, ať se touto vodou kropíme na znamení víry,
že na nás sesíláš rosu svého Ducha,
že jsi vždycky s námi a od zlého nás chráníš.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

A nasype sůl do vody; nic přitom neříká.

Potom pokropí sebe a přisluhující, pak duchovenstvo a lid; uzná-li za vhodné, může přitom procházet kostelem.

Mezitím se zpívá následující text nebo jiný vhodný zpěv.

Srv. Ez 47,1-2.9

Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu, na pravé straně, aleluja.
A všichni, k nimž voda dosáhla, byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.

Po návratu k sedadlu stojí kněz obrácen k lidu, a když skončil zpěv, říká se sepjatýma rukama:

Kéž nás všemohoucí Bůh očistí od hříchů,
abychom se směli účastnit hostiny s Kristem
a jednou s ním zasedli za stůl v jeho věčném království.
O: Amen.

Hned potom následuje chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu...*

Vstupní modlitba

Bože, ty jsi světlo
a nejsou v tobě žádné temnoty,
tys nás přijal za vlastní,
dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů,
ale ať v nás září světlo tvé pravdy.
Skrze tvého Syna ...

Mdr 1,13-15; 2,23-25První čtení

Ďáblovou závistí přišla smrt na svět.

Čtení z knihy Moudrosti.

Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí. Ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Spravedlnost smrti nepodléhá. Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti, udělal ho jak obraz vlastní přirozenosti, ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět, zakusí ji ti, kdo jsou v jeho moci.

Žl 30,2+4.5-6.11+12a+13bMezizpěv

Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil.

Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil,
nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé.
Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši,
zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.

Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní,
a vzdávejte díky jeho svatému jménu!
Vždyť jeho hněv trvá chvíli,
ale jeho laskavost po celý život,
zvečera se uhostí pláč,
zjitra však jásot.

Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou,
pomoz mi, Hospodine!
Můj nářek jsi obrátil v tanec,
Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky.

2 Kor 8,7.9.13-15Druhé čtení

Co vám přebývá, přispěje chudým v nedostatku.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Jako vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali, tak se vyznamenejte i v tomto díle lásky. Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Nebylo by totiž dobré, že byste jiným v tísni ulehčili, a sami do ní upadli. Spíše má nastat jakési vyrovnání: za nynějších okolností to, co vám přebývá, jim prospěje v nedostatku, aby zase jejich přebytek doplnil to, co potřebujte vy. Tak se to vyrovná, jak stojí v Písmu: ‚Kdo (nasbíral) mnoho, tomu nepřebývalo, a kdo málo, neměl nedostatek.‘

2 Tim 1,10bZpěv před evangeliem

Aleluja.

Náš spasitel Kristus Ježíš zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu.

Mk 5,21-43Evangelium

Děvče, říkám ti, vstaň!

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos. Jak ho uviděl, padl mu k nohám a snažně ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila.“ Ježíš s ním odešel. Velký zástup šel za ním a tlačili se na něj. Byla tam jedna žena, která dvanáct let trpěla krvácením, mnoho zkusila u mnoha lékařů a celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. Když slyšela o Ježíšovi, šla v zástupu lidí a zezadu se dotkla jeho šatu. Řekla si totiž: „Jestli se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena.“ A hned jí přestalo krvácení a pocítila na těle, že je ze svého neduhu vyléčena. Ježíš ihned v sobě poznal, že z něho vyšla (zázračná) moc. Obrátil se proto v zástupu a zeptal se: „Kdo se to dotkl mých šatů?“ Jeho učedníci mu odpověděli: „Vidíš přece, jak se lidé na tebe tlačí, a ptáš se: Kdo se mě to dotkl!“ Ale Ježíš se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. Tu přišla ta žena, celá ustrašená a rozechvěná – věděla dobře, co se s ní stalo – padla před ním na zem a pověděla mu celou pravdu. On jí na to řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, (zbavena) svého neduhu!“ Zatímco ještě mluvil, přišli lidé) (z domu představeného synagogy se zprávou: „Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?“ Ježíš zaslechl, co se tu mluvilo, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ Nedovolil nikomu, aby šel s ním, jenom Petrovi, Jakubovi a jeho bratru Janovi. Přišli k tomu představeného synagogy a viděli tam rozruch, (lidi), jak pláčou a velmi naříkají. Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a pláčete? Dítě neumřelo, jenom spí.“ Posmívali se mu. On však všechny vykázal ven, vzal s sebou otce dítěte i matku a své společníky a šel (do světnice), kde dítě leželo. Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum!“, to znamená: „Děvče, říkám ti, vstaň!“ Děvče ihned vstalo a chodilo – bylo jí dvanáct let. (Lidé) byli úžasem jako bez sebe. (Ježíš) jim přísně přikázal, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl jim, aby jí dali jíst.

Modlitba nad dary

Ty sám, Bože, působíš,
že nám tvé svátosti přinášejí spásu;
dej, ať naše spoluúčast při jejich slavení
odpovídá svatosti toho, na čem máme podíl.
Skrze Krista, našeho Pána.

7. preface pro neděle v mezidobí

Kristova poslušnost nás smířila s Bohem

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť tys tak miloval svět,
žes k naší spáse poslal svého jediného Syna:
stal se člověkem, žil náš život
a podobal se nám ve všem, kromě hříchu,
a co jsme neposlušností ztratili,
on nám svou poslušností vrátil;
a ty v nás miluješ, co jsi miloval v něm.

Skrze něho tě, Bože, chválíme
a s anděly a všemi svatými radostně voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Žl 103,1Antifona k příjímání

Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, ať velebí jeho svaté jméno!

Jan 17,20-21nebo

Otče, prosím, ať jsou jedno v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal, praví Pán.

Modlitba po přijímání

Bože, měli jsme účast na slavení Kristovy oběti
a jedli jsme z jejího ovoce;
ať se nám to stane zdrojem nové síly,
abychom tě nikdy nepřestávali milovat
a přinášeli trvalý užitek.
Skrze Krista, našeho Pána.