DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

5. neděle velikonoční

Žl 98,1-2Vstupní antifona

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci; před zraky národů zjevil svou spravedlnost. Aleluja.

Úkon kajícnosti je možné nahradit Obřadem svěcení vody a pokropení lidu.

Obřad svěcení vody a pokropení lidu

Obřad svěcení vody a pokropení lidu se může konat ve všech kostelích a kaplích na začátku každé nedělní mše, i když se slaví už v sobotu večer. Tento obřad nahrazuje úkon kajícnosti.

Po zahajovacím pozdravu stojí kněz u sedadla, má před sebou nádobu s vodou, a obrácen k lidu vyzve přítomné k modlitbě těmito nebo podobnými slovy:

(Oslovení), připomeňme si svůj křest. Prosme Boha, aby požehnal této vodě, kterou budeme na památku křtu pokropeni, a aby v nás zachoval svého Svatého Ducha.

Po krátké chvíli ticha pokračuje se sepjatýma rukama:

Bože, tys nás stvořil k svému obrazu,
a neopustils nás, ani když jsme zhřešili,
ale dals nám život
z vody a z Ducha Svatého.
Vyslyš naše prosby
a požehnej + tuto vodu,
aby byla znamením tvé milosti.
Voda dává zemi plodnost,
čistí a osvěžuje;
přes ni jsi vedl svůj lid vysvobozený z otroctví,
a ona uhasila na poušti jeho žízeň;
o ní prorok předpověděl,
že bude znamením nové smlouvy,
a Kristus ji posvětil, když sestoupil do Jordánu.
Kéž nám tato voda připomene náš křest,
pramen naší radosti.
Chraň v nás tuto radost
a dej, ať se spojí s radostí všech nově pokřtěných.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

Uzná-li kněz za vhodné přidávat do vody sůl, požehná ji touto modlitbou:

Prosíme tě, všemohoucí Bože,
požehnej + sůl,
kterou sypeme do vody jako tvůj prorok Elizeus,
aby voda byla zdravá.
A dej, ať se touto vodou kropíme na znamení víry,
že na nás sesíláš rosu svého Ducha,
že jsi vždycky s námi a od zlého nás chráníš.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

A nasype sůl do vody; nic přitom neříká.

Potom pokropí sebe a přisluhující, pak duchovenstvo a lid; uzná-li za vhodné, může přitom procházet kostelem.

Mezitím se zpívá následující text nebo jiný vhodný zpěv.

Srv. Ez 47,1-2.9

Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu, na pravé straně, aleluja.
A všichni, k nimž voda dosáhla, byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.

Po návratu k sedadlu stojí kněz obrácen k lidu, a když skončil zpěv, říká se sepjatýma rukama:

Kéž nás všemohoucí Bůh očistí od hříchů,
abychom se směli účastnit hostiny s Kristem
a jednou s ním zasedli za stůl v jeho věčném království.
O: Amen.

Hned potom následuje chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu...*

Vstupní modlitba

Všemohoucí, věčný Bože,
stále v nás posiluj účinky velikonočního tajemství,
ať ti, které jsi obnovil svátostí křtu,
pod tvou ochranou a s tvou pomocí přinášejí hojné plody
a dosáhnou radostí věčného života.
Skrze tvého Syna…

Sk 9,26-31První čtení

Barnabáš jim vypravoval, jak Šavel viděl na cestě Pána.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Když přišel Šavel do Jeruzaléma, pokoušel se navázat styk s učedníky, ale všichni se ho báli. Nemohli uvěřit, že on je učedníkem. Ujal se ho však Barnabáš. Uvedl ho k apoštolům a vypravoval, jak (Šavel) viděl na cestě Pána, který s ním mluvil, a jak v Damašku neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšově. Od té chvíle byl s nimi v Jeruzalémě stále ve styku a směle vystupoval ve jménu Páně. Také rozmlouval s helénisty a přel se s nimi. Ti mu však začali ukládat o život. Jakmile se to bratři dověděli, doprovodili ho dolů do Césareje a odtamtud ho vypravili do Tarsu. Církev měla pokoj v celém Judsku, Galileji i Samařsku. S úspěchem se vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha Svatého.

Žl 22,26b-27.28+30ab.30c-32Mezizpěv

Budu tě chválit, Hospodine, ve velkém shromáždění.

Nebo: Aleluja.

Své sliby splním před těmi, kdo ctí Hospodina.
Chudí se najedí do sytosti,
kdo hledají Hospodina, budou ho chválit:
„Navěky ať žije vaše srdce!“

Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí
všechny končiny země,
před ním se skloní
všechna lidská pokolení.
Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi,
před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.

I má duše bude pro něho žít,
mé potomstvo bude mu sloužit.
Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení,
lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost:
„To udělal Hospodin!“

1 Jan 3,18-24Druhé čtení

To je to jeho přikázání: abychom věřili a milovali.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy! Podle toho poznáme, že jsme z pravdy, a to uklidní před ním naše svědomí, když by nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí. Milovaní, jestliže nás svědomí neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry v Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé. A to je to jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.

Jan 15,4a.5bZpěv před evangeliem

Aleluja.

Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás, praví Pán; kdo zůstává ve mně, ten nese mnoho ovoce.

Jan 15,1-8Evangelium

Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně
a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

Modlitba nad dary

Při slavení Kristovy oběti
činíš s námi, Bože, podivuhodnou výměnu:
my přicházíme se svými dary
a ty nám dáváš účast na svém životě;
veď nás, abychom tě stále lépe poznávali
a celým svým životem směřovali k tobě.
Skrze Krista, našeho Pána.

5. preface velikonoční

Kristus je naším knězem i obětí

Pro dobu velikonoční.

V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky;
abychom tě chválili a oslavovali
zvláště nyní, v době velikonoční.
Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus.

On vydal sám sebe za nás,
a co oběti Zákona naznačovaly,
naplnil skutečností kříže.
On je náš kněz, náš oltář,
náš pravý a jediný Beránek:
on všechno s tebou smířil.

Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Jan 15,1.5Antifona k příjímání

Já jsem pravý vinný kmen, vy jste ratolesti, praví Pán. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

Modlitba po přijímání

Svými svátostmi nás, Bože,
uvádíš do nového života;
pomáhej svému lidu,
ať se nevrací k tomu, co je staré a špatné,
ale vytrvá na cestě k tobě.
Skrze Krista, našeho Pána.

Slavnostní požehnání

Slavnostní požehnání

Bůh nás skrze svého vzkříšeného Syna vykoupil
a přijal za své syny:
ať vás naplní svou radostí a svým požehnáním.

O.: Amen.

Kristus pro nás získal nárok na svobodu Božích dětí:
ať vás naučí užívat pravé svobody
a dá vám dědický podíl ve svém království.

O.: Amen.

Kristus nás povolal skrze víru a křest ze smrti k životu:
ať vám ukazuje cestu k věčné spáse
a připraví vám místo v domě svého Otce.

O.: Amen.

Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec i Syn + i Duch Svatý.

O.: Amen.