DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

Památka sv. Bernarda, opata a učitele církve

Pán naplnil svatého Bernarda duchem moudrosti
a on, oplývaje poznáním, sloužil Božímu lidu.

Vstupní modlitba

Bože, tys dal svatému opatu Bernardovi milost,
aby byl světlem v tvé církvi
a horlil pro její obnovu;
na jeho přímluvu
naplň také nás podobnou horlivostí ducha,
abychom žili jako děti světla.
Skrze tvého Syna…

Rt 1,1.3-6.14b-16.22První čtení

Noemi se vrátila a s ní Rút, její snacha, z moabských krajin, a přišly do Betléma.

Čtení z knihy Rút.

Za doby soudců nastal v zemi hlad. Jeden muž odešel z Betléma v Judsku, aby přebýval se svou ženou Noemi a dvěma syny v moabských krajinách. Muž se jmenoval Elimelech. Ale Elimelech, muž Noemi, zemřel a ona zůstala sama se svými dvěma syny. Ti se oženili s Moabkami, jedna se jmenovala Orpa a druhá Rút. Bydleli tam asi deset let. Když zemřeli i oba synové, zůstala Noemi sama, bez obou synů a bez muže. Tu se rozhodla se svými dvěma snachami, že se vrátí z moabských krajin. Uslyšela tam totiž, že Hospodin pomohl svému lidu a dal mu chléb. Orpa dala své tchyni polibek na rozloučenou, ale Rút se přidržela své tchyně. Ta jí však řekla: „Hle, tvá švagrová se vrátila k svému lidu a k svému bohu, vrať se a následuj svou švagrovou.“ Rút odpověděla: „Nenaléhej na mě, abych tě opustila, abych se obrátila a nešla za tebou, neboť kamkoli půjdeš, půjdu, kde zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid je mým lidem a tvůj Bůh je mým Bohem!“ Tak se vrátila Noemi a s ní se vrátila Moabka Rút, její snacha, z moabských krajin. Přišly do Betléma, když začínala žeň ječmene.

Žl 146,5-6b.6c-7.8-9a.9b-10Mezizpěv

Duše má, chval Hospodina!

Nebo: Aleluja.

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův,
kdo doufá v Hospodina, svého Boha.
On učinil nebe i zemi,
moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky,
zjednává právo utlačeným,
dává chléb lačným.
Hospodin vysvobozuje vězně.

Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin napřimuje sklíčené,
Hospodin miluje spravedlivé,
Hospodin chrání přistěhovalce.

Podporuje sirotka a vdovu,
ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout navěky,
tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

Žl 25,4c.5aZpěv před evangeliem

Aleluja.

Pouč mě, můj Bože, o svých cestách, veď mě ve své pravdě.

Mt 22,34-40Evangelium

Miluj Pána, svého Boha; a svého bližního jako sám sebe.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých a zeptal se: „Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ Odpověděl mu: „‚Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

Modlitba nad dary

Přijmi, Bože, naši účast na oběti,
která je pramenem jednoty a pokoje,
a dej, ať podle příkladu svatého Bernarda
také my usilujeme slovem i činem
o svornost a řád v církvi.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Preface o duchovních pastýřích

Poslání svatých pastýřů v církvi

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Skrze něho jsi dal církvi svatého N (a N),
aby pro ni žil(i),
aby ji vyučoval(i) slovem i příkladem,
aby jí pomáhal(i) svou modlitbou.

A proto tě společně s anděly a se všemi svatými
ustavičně chválíme a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana na výsostech.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Hosana na výsostech.

Jan 15,9Antifona k příjímání

Jako Otec miloval mne,
tak já jsem miloval vás, praví Pán.
Zůstaňte v mé lásce.

Modlitba po přijímání

Prosíme tě, Bože,
dej, ať povzbuzeni příkladem a radami svatého Bernarda
odpovídáme svou láskou na lásku tvého Syna,
aby v nás mohl svátostný pokrm přinášet trvalý užitek.
Skrze Krista, našeho Pána.