DNES ZÍTRA NEDĚLE |
← →

Pondělí 32. týdne v mezidobí

Žl 88,3Vstupní antifona

Kéž pronikne k tobě má modlitba, nakloň svůj sluch k mému volání, Hospodine!

Vstupní modlitba

Všemohoucí a milosrdný Bože,
dej nám sílu překonávat všechno,
co se nám staví do cesty,
ať ti můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

Mdr 1,1-7První čtení

Moudrost je duch, který miluje lidi. Duch Páně naplňuje svět.

Začátek knihy Moudrosti.

Milujte spravedlnost, vládcové země, správně smýšlejte o Pánu a hledejte ho upřímným srdcem. Těm, kdo ho nepokoušejí, dává se nalézt, zjevuje se těm, kdo v něho věří. Zvrácené myšlenky však od Boha oddělují, všemohoucnost se neprojevuje na výzvy pošetilců. Do zlovolné duše nevchází moudrost, nesídlí v těle oddaném hříchu. Svatý duch kázně utíká před lstí, uniká nerozvážným myšlenkám, odchází, když se blíží nepravost. Vždyť moudrost je duch, který miluje lidi, ale nenechá bez trestu tupitele, který se provinil slovy, protože Bůh je svědkem jeho ledví, pravdivým pozorovatelem jeho srdce a posluchačem jeho řečí. Duch Páně naplňuje svět a ten, který vše obsahuje, ví o všem, co se mluví.

Žl 139,1-3.4-6.7-8.9-10Mezizpěv

Veď mě, Hospodine, cestou odvěkou!

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Slovo ještě nemám na jazyku:
hle, už je znáš, Hospodine, celé.
Obklopuješ mě zezadu i zpředu
a kladeš na mě svou dlaň.
Podivuhodná je pro mě tvá znalost,
vznešená a nepochopitelná.

Kam se mohu uchýlit před tvým duchem,
kam až utéci před tvou tváří?
I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam,
i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!

I kdybych si připjal křídla jitřenky
a spočinul na nejzazším moři,
i tam mě povede tvá ruka
a uchopí mě tvá pravice.

Flp 2,15d.16aZpěv před evangeliem

Aleluja.

Budete zářit jako hvězdy ve vesmíru; držte se pevně slova života.

Lk 17,1-6Evangelium

Když se sedmkrát za den na tebe obrátí a řekne: „Je mi to líto“, odpusť mu!

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, od koho pocházejí! Bylo by pro něho lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných. Dejte si pozor! Když tvůj bratr zhřeší, domluv mu, a bude-li toho litovat, odpusť mu! A když se proti tobě prohřeší sedmkrát za den a sedmkrát se na tebe obrátí a řekne: ‚Je mi to líto‘, odpusť mu!“ Apoštolové prosili Pána: „Dej nám více víry!“ Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!‘, poslechla by vás.“

Modlitba nad dary

Shlédni, Bože, na dary, které klademe na oltář,
a dej, ať památku utrpení tvého Syna slavíme
s vnitřní usebraností a oddanou zbožností.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

2. preface obecná

Stvoření, hřích a vykoupení

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť tvá dobrota člověka stvořila,
spravedlnost odsoudila
a tvé milosrdenství vykoupilo
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Skrze něho tě chválíme a oslavujeme
a se všemi nebeskými zástupy radostně voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nevybraná eucharistická modlitba

Žl 23,1-2Antifona k příjímání

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.

Srov. Lk 24,35nebo

Učedníci poznali Pána při lámání chleba.

Modlitba po přijímání

Děkujeme ti, Bože, za tento svátostný pokrm
a prosíme tě: dej, ať nás tvůj Duch neustále obnovuje
svou silou působící ve svátostech,
abychom ti zůstali upřímně oddáni.
Skrze Krista, našeho Pána.